Gamblerství nebo závislost na hazardních hrách – co dělat?

Závislost na hraní neboli gamblerství se dá rozdělit do několika typických fází. První z nich se někdy nazývá „období vyhrávání“ – gambler nevykazuje zatím žádné znaky patologie, má pocit, že se nic neděje, hraje v poklidu a zdánlivě má pocit, že vyhrává. Zatím se ale blíží druhá fáze, období „prohrávání“ – kdy nabývá příznaků choroby, přesněji chorobné závislosti na hraní. Typické pro přechod k tomuto druhému je období prodlužování času, který člověk u hry tráví. Gambler je mnohem častěji v herně a déle tam zůstává. Při tom si nedokáže poručit se hrou skončit a odejít. Dalšími příznaky bývá přemlouvání sebe sama, že to jde dobře, bezdůvodný optimismus a stálé zvyšování sázek. Posledním obdobím, kdy dochází ke ztrátě sebekontroly a znaky patologie se prohlubují, je období „ztráty kontroly“. Závislost na hracích automatech, kartách či ruletě v této fázi přebírá otěže nad celým životem hráče a jedinou cestou ven je v případě takto pokročilého případu gamblerství už jen léčba.

Závislost se může vyvinout téměř na cokoliv

Děti a teenageři nejsnadněji získávají závislost na hracích automatech a sázení. U starších lidí se vyvíjí také silná závislost na hracích automatech, ale také třeba na ruletě nebo obecně hraní v kasinech. Každý při tom může být náchylnější jen k některé závislosti. Někoho postihuje závislost jen na jedné hře, ale někoho třeba současně na karetních hrách, ruletě i automatech. Někdo zase naprosto neodolá stíracím losům. Může to tedy být cokoliv, ale symptomy vznikající a prohlubující se závislosti bývají podobné. Gambler pociťuje stálé, pořád častější a intenzivnější nutkání ke hře, které je pro něj téměř neovladatelné. Hráči často popisují celodenní pronásledování a zaujetí myšlenkami na hru, a to i v zaměstnání a při činnostech vyžadujích soustředění.

Jak je to v ČR?

V naší republice je odhadem více než sto tisíc patologických hráčů. Těch, kterým to sice ztěžuje život, ale ještě nepropadli hazardu úplně a nacházejí se někde na počátku závislosti, je zřejmě kolem 300 000. Jsou to podnikatelé i zaměstnanci. Typické je, že většina gamblerů je normálně pracujících, jak píše K. Nešpor. Nejvíce se u nás projevuje závislost na hracích automatech, na kterých hráči také utratí zdaleka nejvíce peněz.

Kde nebo kdy je riziko abnormální?

Zvýšené riziko vzniku gamblerství pak přinášejí některé profese a také průvodní znaky s nimi spojené (jako velké finanční částky, které zaměstnanci projdou rukama, což je nejen primární pokušení, ale následují pak často zpronevěry), dále stres, dohánění práce, nervozita, únava, syndrom vyhoření a hledání smyslu práce, práce na směny, v noci, v hluku a zakouřeném prostředí. Riziko se násobí přítomností alkoholu či drog a vysoké riziko vzniku závislosti představuje práce v hernách.

Jak závislého hráče rozeznat?

Příznaky začínajícího nebo již rozvinutého gamblerství (ale i jiných závislostí) se dají rozdělit do několika typických skupin. První jsou typické změny chování ve škole nebo v práci. Mládež  začíná mít neomluvené hodiny, přičemž rodičům předstírají, že chodí do školy. Dítě výrazně zanedbává školu i jiné povinnosti, mění se jeho chování a celá osobnost. Na hru potřebují stále více peněz, které se mohou ztrácet rodičům, prarodičům, nebo si stále více půjčují. Nesetkáme se ale s tím, že by si dítě nebo dospělý na hru sám vydělal. Potřebuje peníze rychle a stále více, takže brzy jsou průvodním znakem gamblerství krádeže, defraudace, podvody a prostituce.

Některé konkrétní příznaky gamblerství

  • Pracovník žádá dříve zálohu, podnikatel platby ihned, pronájemce nájemné předčasně (pod různými záminkami)
  • Náhlá uzavřenost kolegy
  • Náladovost, podrážděnost
  • Rozkouskovaná dovolená
  • Půjčování si peněz, prodávání věcí
  • Pracovník má stále stejný plat, ale životní úroveň a jeho vizáž se rychle horší
  • Do práce mu volají věřitelé

 

Dospělí gambleři mají stále více absencí v práci, vymlouvají se na nemoci a výmluvy jsou stále nápaditější a neuvěřitelnější. Ruku v ruce s tím jde zanedbávání rodiny a přátel, konec se sportováním, pokud gambler sportoval, rezignace na původní aktivity, jako je kultura a obecně veškerá jiná zábava než právě hraní.

Gambler s narůstající závislostí má také stále větší dluhy, které velmi rychle narůstají a přerůstají mu přes hlavu. Proto si gambler půjčuje ve stále širším okruhu lidí, nejdřív např. v rodině, u kamarádů a přátel, v práci u kolegů a pak už třeba od neznámých lidí v hospodě. Půjčky přitom není schopen vůbec splácet, zaplétá se nejen do finančních problémů, ale i do lží, vrší sliby o brzkém zaplacení. Je otázkou času, než půjčky nahradí krádeže nebo defraudace. Začíná také kolegům a známým nabízet věci k prodeji, nejdříve svoje, později i kradené. V určitém okamžiku, zejména ve třetím hracím období plné závislosti, přicházejí deprese, které mohou vyústit až v pokusy o sebevraždu.

Jestliže tyto příznaky u někoho kolem sebe pozorujeme, měli bychom takovému člověku pomoci. Sami to ale nezvládneme, je nezbytně nutné obrátit se na odborníky.

Patologické hráčství je porucha, která spočívá v častých opakovaných epizodách hazardní hry. Hazardní hra začíná ovládat život postiženého na úkor materiálních, rodinných a pracovních hodnot. (MUDr. Karel Nešpor)

Terapie gamblerů

Chorobné hráčství má číslo diagnózy F 63.0 podle mezinárodní klasifikace nemocí. Léčba gamblerství je náročná a dlouhodobá stejně jako léčba jiných závislostí. Je nutná maximální spolupráce pacienta. Pokud na sobě hráč rozpozná příznaky patologického gamblerství, léčba je často tím jediným, co mu může pomoci. Probíhá zpravidla několika paralelními způsoby a postupy, mezi které patří například psychoterapie, rodinná terapie, nácvik rozhodování, sociálních dovedností, osvojení si efektivních metod zvládání stresu aj. Nutné jsou také terapeutické postupy, které se zabývají návody na kompletní změnu celého životního stylu, ozdravení závislé osoby a navedení ji na nové podněty (například snaha přivést ji ke sportu a podobně). Různé formy psychoterapie se kombinují s medikací, často se podávají antidepresiva. Gambleři jsou tělesně nemocní lidé, vyčerpaní, nevyspalí a unavení ze stálého hraní. Dále i psychicky vyčerpaní z neustálého přemýšlení, jak z bludného kruhu ven, kde sehnat peníze na další hru, jak zaplatit dluhy a co říct věřitelům. Jsou často vznětliví až agresivní, podezíraví nebo naopak apatičtí, mají velmi často snížené sebeovládání.

V případě hodně pokročilých stavů gamblerství léčba předpokládá hospitalizaci. Po skončení ústavního léčení je nezbytné, aby závislá osoba pravidelně a hlavně dlouhodobě docházela na léčení ambulantní.

Vyzpovídejte sami sebe

V mnoha příručkách najdete různá desatera hráče, návody na to, jak mít hru a sebe sama pod kontrolou. Vodítkem pro ty, kteří nevědí, jestli nejsou závislí, může být třeba dotazník na patologické hráčství amerického sdružení Gamblers Anonymous.

Některé otázky ke zjištění patologického hráčství:

  • Půjčili jste si někdy peníze na hru?
  • Hrajete déle, než původně zamýšlíte?
  • Hrajete, abyste zapomněli na starosti, problémy v rodině nebo v práci?
  • Spíte špatně kvůli hraní?
  • Když máte štěstí, máte chuť se odměnit neplánovaným dalším hraním? Stal se váš rodinný život kvůli hře problémový?
  • Utrpěla kvůli hraní vaše osobní pověst, prestiž?
  • Míváte po hře výčitky svědomí?
  • Hrajete převážně do té doby, než prohrajete poslední peníze?

 

Stejně tak existují různá „desatera“ základních pokynů pro hráče, jež jsou určena k tomu, aby se u nich nevyvinula závislost. Jsou to konkrétní návody – kdy nehrát, kdy nechodit do kasina a nesedat k automatu (v případě stresu, únavy, akutních finančních problémů, rodinné krize), a dále pokyny k tomu, jak si osvojit určité zásady, např. nikdy si nepůjčovat na hru, stanovit si nejvyšší prohru i nejnižší výhru, po kterých se od hry odejde a tak dále.

Syndrom patologického hráčství = lékařská diagnóza F 63.0

Kam se obrátit o pomoc v případě vznikající nebo rozvinuté závislosti na hře?

a) Místní psychologická poradna.

V poradně v každém městě se lze zeptat, kde je nejbližší specialista na tento druh závislosti.

b) Ambulance klinických psychologů a psychiatrů.

Každý neléčí patologické hráče, ale dostanete tam informaci, kam se obrátit. Např. psychiatr, který se specializuje mimo jiné na patologické hráčství, je MUDr. Petr Zahradník, www.cspap.cz (Česká společnost pro psychoanalytickou psychoterapii).

c) Psychiatrická léčebna Bohnice

Ústavní 91, 181 02 Praha 8
Tel: +420 284 016 111
E-mail: [email protected]
Web: http://www.plbohnice.cz/
Anonymní hráči: pondělí 18:30, pavilon 31

d) Psychiatrická léčebna Opava

Olomoucká 88, Opava
Tel: +420 553 695 111
Fax: +420 553 713 443
E-mail: [email protected]
Web: http://www.plopava.cz/

e) Psychiatrická léčebna Červený Dvůr

Nachází se asi 10 km od Českého Krumlova a specializuje se na střednědobou ústavní léčbu závislostí na návykových látkách a patologickém hráčství.

Červený Dvůr 1, 381 01 Český Krumlov
Tel: 380 739 131
E-mail: [email protected] – Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript (na tuto adresu můžete směřovat vaše jakékoli dotazy týkající se léčby a léčebny).

f) Linka důvěry, tel: 545 241 301

Obecně prospěšná společnost A Kluby ČR, Brno
E-mail: [email protected]

g) Anonymní hráči

Tel: 224 818 247 – Získáte informace o skupinách v celé republice.